Vzpomenutí na múzu

Tady všude už jsem byla,

jak to, že jsem to opustila?

Prošla jsem bahnem, teď zase stoupám,

z vyššího stupně k nebi se koukám

 

Jestlipak budu bahnem zas kráčet?

Myslím, že nechci už lítost vláčet,

lásku už cítím skutečnou pravou,

žádný strach nemůže pohnout mout hlavou.

 

Nesejde na tom, zda prší či leje,

uvnitř mé duše sluníčko hřeje